Dosud jsem se nezmínil, z čeho odvozuji spirituální substanci našeho psa a Kocoura. Zásadní odlišností od plemene lidského je jejich dokonalá historická paměť.
Do jednoho roku měl Abar jasně modré oči a kožich barvy stříbrné lišky, takže přes skotské geny vypadal spíš jako Husky.
My, lidé, máme své příběhy zaznamenané písemně pár tisíc let. Většinou tendenčně, neboť i kronikáři byli jen lidé a lezli do mocných zadků včera jako dnes. Ještě o pár tisíc let starší je praxe ústní tradice. O kvalitě přenosu informací touto cestou si může udělat obrázek každý, kdo hrál tichou poštu. Stejně jako o hodnověrnosti záznamu událostí nedávných a současných moderními masmédii. Není divu, že se lidé ze své historie odmítají poučit. Nevěří ji. Nevěří dokonce ani své vlastní paměti. Mnohdy oprávněně.
Příkladem budiž pravidelná hádka u nedělního oběda mezi mou matkou a její matkou, jak to bylo s maminčinou pubertou. Ta neustále tvrdošíjně opakuje, že v pubertě byla vzorné děvče, chodila domů před setměním a ve škole ji učitelé pro její snaživost milovali. Babička tvrdí, že celá tři kritická léta ji bolel žlučník, až zvracela. Jaká je skutečná pravda?
Psi i kočky mají úplnou historickou paměť. Nevím, zda procházejí trvalými reinkarnacemi nebo jsou jen účinněji napojeni na Centrální Mozek Vesmíru. Každý pes a každá kočka mají zcela zřetelnou vzpomínku na každou jednotlivou událost, která se stala jejich předkům. Podle toho se chovají. Umí se poučit z historie celého svého rodu. A proto nám vládnou.
Chce to příběh jako důkaz. Borderky nemilují přehnaně vodu. Nejsou jako labradoři, kteří - když jsou kolem cizího bazénu, všechny vyházejí z vody a jdou se koupat sami. Leč i do vody borderka následuje svého pána, jak jí káže historická paměť. Když Abar poprvé uviděl moře, byly mu už tři roky. Doma s námi nikdy neplaval. Zůstával na břehu a střežil věci. Moře ho nadchlo. Vlnky byly neposedné jak stádo myší a daly se úžasně chytat. Dokud můj bratr nezaplaval za skalnatý ostrůvek. Pes nejdříve pobíhal po břehu a volal na něj. Pak se do metrových vln vrhnul. Proplaval příbojem jako lachtan a zamířil za ostrůvek. Nic netušícího bratra uchopil zezadu za vlasy a táhl na břeh.
Nedávno deník Scotsman zpřístupnil digitální archiv svých vydání. Zjistil jsem, že navlas stejný příběh zaznamenal o sto let dřív. Jistý borderkoliák Foxy Fox tam vytáhl za vlasy tonoucího chlapce z moře dřív, než si jeho matka stačila všimnout, že se topí.
Abar má ve svém průkazu původu napsáno, že jeho plné jméno je Abar Silver Blue Foxy Fox.
Od 1/6/2012 vychází každý týden v pátek nová kapitola pohádky pro zlobivé děti Kocour, pes a sirotek. Trailer na tuto hodně dobrodružnou pohádku najdete zde.
