Náš Kocour i pes milují sport. Abar preferuje běh na střední tratě a fotbal. V něm exceluje. Jeho prudké čumičky nechytí ani můj bratr. Kocour provozuje aktivně stromolezectví, hon na černou či červenou a zápas bez stylu. Pasivně s námi sledují oba hokej. Na naší televizi z minulého století je obtížné rozeznat puk od zrnění. Kocour si nenechá ujít jediný zápas a z křesla doplňuje zrnění vrněním. Pokud máti přepne program, vrnění přechází ve vrčení. Takto vrčí jindy jen tehdy, pokud dostane kus párku a někdo se ho dotkne. Což udělá jen šílenec, protože kocouří reakce je vždy nečekaná a bolí.
Abar se fotbal naučil už jako štěně. Kocour ne.
Pes sleduje utkání klidně. Na výkřik „gól!“ sice povstane a radostně štěká. Dělá to ale jen proto, že se chce nějak zapojit do všeobecné radosti. Stejně jako na venkovních koncertech poštěkává, když lidé tleskají. Myslím, že hokeji nerozumí a nebaví ho. Kocour naopak z principu provokuje a fandí zásadně soupeři. Povstává při onom bolestném zašumění, kdy se láme hlas moderátora a všichni šeptají „to není možný“. To potěšeně mňukne, protáhne se a chvíli ostří drápy o pohovku. Pak zas spokojeně ulehne a vychutnává si všeobecnou depresi.
Nejinak tomu bylo při zápasu se Švédy. Ale radoval se jen zpočátku. Pak upadl do letargie a pookřál až před koncem druhé třetiny. Zajásal na začátku třetiny třetí. A zlostně vyjekl půl minuty před koncem. Tolik štěstí nevydýchal.
Odešel se staženým ocáskem na zahradu. Chvíli pozoroval, jak pes ve večerním šeru vychytává střely mého bratra fotbalovým míčem do zdi garáže. Až mu to nedalo. Obzvlášť prudkou ránu do rohu Abar nevykryl. Kocour se vymrštil po odraženém míči. A chytil ho. Podcenil jeho kinetickou energii. A pevnost svého záseku. Přeletěl jak baron Prášil na kouli celou zahradu.
Dopadl s míčem do trávy a oba zůstali nehybně ležet. Kocour stále zaseknutý. Zjevně otřesen. Vyprostili jsme mu drápy z míče a opatrně ho prohlédli. Nechal si to líbit. To bylo špatné znamení. Najednou se mi vymrštil z náručí. Skočil přímo na nehybný míč. A sekl ještě víc. Míč zasyčel. Richard zavyl. Pes vyštěkl. A Kocour odkráčel. Se zdviženým ocáskem.
Ani nechci pomyslet, co nám provede v semifinále při téhle formě našich hokejistů. Radši mu zakážu televizi.
Od 1/6/2012 vychází každý týden v pátek nová kapitola pohádky pro zlobivé děti Kocour, pes a sirotek. Trailer na tuto hodně dobrodružnou pohádku najdete zde.
