Smrtonosné cestování
Nečekáte v březnu a navíc v Maďarsku sněhovou kalamitu, která uvězní na silnicích pět tisíc lidí? Já taky ne.
Jaké vám tedy hrozí „nebezpečí“? Tady je jen malý výčet. Například můžete:
- být požaháni medúzou . Peloponés. Přímo u pobřeží a přestože všichni z vaší rodiny se koupali bez problémů. A přestože onu medúzu už posléze nikdo nespatřil. Důkazem zůstává jen vaše tělo.
- se ztratit při cestě do obchodu. Slovensko. Nevěřili byste, jak umí být slovenská vesnice zrádná v případě, že postrádáte orientační smysl.
- zažít výbuch sopky. Madeira. Ne, naštěstí nevybuchla přímo na tomto sopečném ostrově; jde o slavnou Eyjafjallajökull, sopku nevyslovitelného jména, jež vybuchla právě ve chvíli, kdy jsem Madeiru opustit letadlem.
- být v autě, které předjíždí dva kamiony najednou. Rumunsko. V této zemi obvykle předjíždí kamiony vás, avšak můj dědeček, jedinkrát za celou cestu u volantu, se rozhodl místním vypálit rybník. V domnění, že kamion blikající doleva jej pouští, se rozhodl vypálit drzým Rumunům rybník a předjet rovnou dva kamiony na okraji příkopu.
- být uvězněni na podzemním parkovišti. Španělsko. Španělská (obzvlášť baskická) podzemní parkoviště se s jenom trochu větším autem mohou stát něčím mezi hororem a absurdní komedií. Zároveň však při parkování ve městech obvykle není jiná možnost než je využít. Při pokusu vyprostit se z jednoho takového jsem zažíval záchvaty zuřivosti, strachu i beznaděje. Kupodivu jsem přežil.
- být napadeni romskými směnárníky/umývači oken. Maďarsko/Francie. Umývači oken u města Bordeaux, na které jsem zoufale mával, že nechci umýt (tj. v jejich případě spíš znečistit) přední sklo, se rozhodli, že za nedostatek štědrosti se odmění útokem. Podobně to viděli neúspěšní směnárníci na maďarsko-rumunské hranici.
- přijít o kolo. Nebo o dvě. Rakousko. Jestliže jste nikdy nevyměňovali kolo a spoléhali jste na pomoc místních, při cestě do Rakous se to rychle doučte. Na silnici vám třeba může rozříznout gumu ne skoba, ale přímo monstrózní hřeb, a drazí obyvatelé vás budou radostně ignorovat („Nemůžu, mám práci – zeptejte se na farmě. Jenom tři kilometry odsud.“). A když už všechno vyřídíte a myslíte si, že máte smůlu za sebou, můžete třeba gumu píchnout ještě jednou. Například jako já, v alpské vesnici, kde mají jeden neviditelný schod sahající do půlky úzké silnice. Co dělají místní? Smějí se, u toho schodu se to prý stává pořád.
- si zlomit končetinu. Portugalsko. Přímo na hotelu a směšným způsobem – když si sundáváte ponožku. Samozřejmě nečekejte, že by portugalské hotely měly lékárničku. Nebo třeba vypůjčená auta. A pokud se vám to stane o víkendu, máte smůlu; do pondělí to snad vydržíte, ne?
- zůstat 30 hodin na dálnici. Maďarsko. V největší sněhové kalamitě za celá léta a navíc v autobuse, které sám ministr dopravy nechce pouštět dál. Ideálně bez větších zásob jídla a pití. Naštěstí vždycky můžete požádat místní, když už vám policie (která neumí anglicky) nedá ani hrnek čaje.
Toto a mnohem víc vás může potkat během cest, kdy si odnesete mnohem víc zážitků, než byste chtěli. Přesto se nenechte odradit. Vždycky může být hůř. Stále mě ještě nikde neunesli.
Zajímáte se o cestování, historii nebo literaturu? Nebo chcete podpořit mladého spisovatele a cestovatele-smolaře? Staňte se fanoušky na mé oficiální facebookové stránce. A navštivte také autorské stránky, kde najdete (nejen) informace k historickým románům ORDÁL a DESPOTA.
František Kalenda
(A)historičtí vikingové
Několik hodin před uvedením druhé epizody jsem se rozhodl s vámi podělit o dojmy z pilotního dílu nového seriálu ze středověku VIKINGS.
František Kalenda
Když Turci šířili v Evropě mír
Recenze nejdražšího tureckého filmu v historii,Fetih 1453, z roku 2012. Jak se turečtí filmaři zhostili období dobytí Konstantinopole? A proč film odhaluje tureckou společnost a politiku jinak, než by si asi sám přál?
František Kalenda
Porto očima spisovatele: Fotoreport
Sérii článků o Portugalsku začínám vlastními fotoreporty z míst, které mě nejvíce inspirovaly. Další fotografie najdete na mé oficiální facebookové stránce. Brzy čekejte podrobnější články k jednotlivým místům.
František Kalenda
Mlčenlivé věže: Smrt po íránsku
Stejně jako zná málo lidí staré perské náboženství, zoroastrismus, málo z nich zná i specifický způsob pohřbů jejich fascinující starodávnou komunitou: na vrchol věží. Rozhodl jsem se ho tedy představit blíž.
František Kalenda
Středověcí tyrani: Raynald ze Châtillonu
Příběh rytíře a posléze mocného křižáckého šlechtice Raynalda ze Châtillonu patří mezi děsivé případy toho, kam až může zajít osobní chamtivost a ctižádost. A také toho, jaké příležitosti se nabízely ve středověku – a nabízejí se dodnes – nekompromisním a bezskrupulózním lidem bez ohledu na jejich původ.
František Kalenda
Máme se bát Němců?
Téměř 70 let po ukončení největší války v dějinách lidstva se znovu vytahuje německá hrozba. Nadešel čas strašení, siláckých výroků a válečného lustrování. A proč? Přece kvůli politické moci.
František Kalenda
Nedělní (neprezidentská) debata o psaní
Dovolím si všechny, kteří se zajímají o psaní, pozvat v neděli 20. ledna do pražského TimeCafé (Koželužská 595/8) na jednorázovou debatu o psaní od 16:00. Čeká vás komorní atmosféra,spisovatelské tipy a individuální přístup ke každému. Pokud tedy píšete do šuplíku, na web nebo dokonce plánujete vlastní knihu, přijďte se podívat. Za účast se samozřejmě nic neplatí. Pokud budete mít čas a chuť přijít, napište do komentářů nebo na autorský web.
František Kalenda
Středověcí tyrani: Vilém Bastard
Středověk bývá často považován za mimořádně krutou a barbarskou dobu. Dnes už víme, že to nebyla tak úplně pravda. Mnohé země pod správou schopných šlechticů a panovníků vzkvétaly. Přesto existovali vládci, kteří se zapsali do dějin i svými strašlivými činy. Jedním z nich je Vilém Bastard, později lichotivěji zvaný Dobyvatel.
František Kalenda
Život středověkého mnicha: Karmelitán
První ze seriálu příspěvků o řeholních řádech si vybírá jeden z těch méně známých: karmelitány. Cílem není vyčerpávající historický popis, spíš základní atributy a subjektivní vnímání autora:
František Kalenda
Středověké perličky: Francouzská invaze do Anglie
V dnešních středověkých perličkách se nebude jednat o staré dobré vylodění Viléma Bastarda roku 1066, ale podíváme se na polozapomenutou historii z období Jana Bezzemka, jehož neúspěšná vláda přinesla i zahraniční intervenci: a to přímo francouzskou. Chybělo jen málo a na anglický trůn totiž v jeho době mohl usednout francouzský princ z rodu Kapetovců.
František Kalenda
Poslední novoroční projev prezidenta republiky
Klíčový text českého prezidenta unikl na veřejnost. Podle interních zdrojů jej pečlivě připravoval několik posledních let. Obsahuje vlastní prezidentovy poznámky i krátké připomínky jeho nejbližších spolupracovníků.
František Kalenda
Středověké perličky: Masakr 1066
Rok 1066 bývá obvykle spojen s bitvou u Hastingsu, kde Vilém Bastard porazil svého protivníka Harolda a posléze dostal pod normanskou vládu celou Anglii. Nicméně roku 1066 se stala ještě jiná událost; první muslimský pogrom na židovské obyvatelstvo v Hispánii.
František Kalenda
Kocouří svatvečeře
Speciální vánoční mikropovídka s Kocourem a kocoury inspirovaná skutečnými událostmi. Užijte si ji - a přeji krásné svátky bez bizarních chodů na štědrovečerní večeři!
František Kalenda
Vánoce se vypravte strávit ve Vilniusu
Brzy to bude přesně rok od doby, co jsem část vánočních svátku a Nový rok prožil v hlavním městě Litvy, ve Vilniusu. Protože neznám příliš takových, co by tohle fascinující místo vůbec navštívili, připravil jsem pro vás vánoční tip, kam se vypravit.
František Kalenda
Středověké perličky: Konec pohanské Litvy
O Litvě toho většina z nás moc neví. Třeba to, že přestože je země dnes silně katolická, byla posledním státem v Evropě, který přijal křesťanství. Tohle je příběh, jak Litva přijala křesťanství.
František Kalenda
Středověké perličky: Svaté grály
Ne jeden, ale hned několik etiopských klášterů tvrdí, že uchovává archu úmluvy. Stejně tak je v Evropě dodnes pár míst, kde má být uložen svatý grál; legendární kalich nebo miska, v němž byla prý zachycena Kristova krev po probodnutí jeho boku. Objekt, jenž se vydali hledat rytíři Kulatého stolu v artušovských legendách.
František Kalenda
Polsko, jak ho (možná) neznáte
Polsko je pro mnoho Čechů v lepším případě zemí špatných potravin, v horším případě zemí otravných alkoholiků a pámbíčkářů. V Polsku jsem byl mnohokrát a poznal jsem ho i z jiných, lepších stran. Takže proč mám Polsko rád já? Tady jsou důvody:
František Kalenda
Středověké perličky: Bleší kožešinky
Dnešní perlička pochází z konce 15. století a navazuje na populární zmínku o bleších pastičkách, kterou jsem před pár dny uveřejnil na facebooku. Jednalo se o krásně zdobené slonovinové krabičky, v nichž se skrýval hadřík napuštěný parfémem nebo třeba potřený medem, aby nalákal blechu dovnitř. Taková blecha napuštěná milencovou krví se mohla využívat třeba i k magickým účelům.
František Kalenda
Spisovatel na lovu
Jelikož jsem obvykle vážný a suše historický, rozhodl jsem se poodhalit i jinou stránku své píšící osobnosti. Přiměl mě k tomu jeden zaznamenáníhodný pokus o seznámení.
František Kalenda
Středověké perličky: Židé a rituální vražda
Dnešní „Středověké perličky“ se budou zabývat dávným obviněním Židů z rituálních vražd. Při pročítání Peterboroughské kroniky jsem totiž narazil na nejstarší známý příklad tohoto aktu v případě Williama z Norwiche, který je zde datován k roku 1137 (jiné zdroje uvádí 1144).
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 64
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1689x
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).