Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

(A)historičtí vikingové

Několik hodin před uvedením druhé epizody jsem se rozhodl s vámi podělit o dojmy z pilotního dílu nového seriálu ze středověku VIKINGS.

Když jsem se na svých oblíbených serverech doslechl o ambicích History Channel vytvořit dobrodružný seriál s vikingskou tématikou ve stylu produkce HBO, přišla na mě hrůza. S produkcí History Channel jsem se setkal několikrát a vždycky jsem ho posměšně nazýval „ten kanál o mimozemšťanech“. Možná to není fér, snad jsem byl zaslepený a perly mi unikaly. Ale nebyla to každopádně pro Vikingy v mých očích ideální startovní pozice.

Přesto jsem podlehl zvědavosti, možná i touze po krvi – tedy ve smyslu krve televizního seriálu, jenž od první epizody rozcupuji na kousky. Jenže běda, Odin se rozhodl jinak.

Je to zvláštní. Z logiky věci bych nic od Vikingů neočekával už jen proto, že za ním stojí relativně nezkušený režisér Johan Renck a s výjimkou Gabriela Byrnea v něm hrají také lokální herci, navíc nepocházející ze Skandinávie. Pilotní díl je ke všemu plný rozčilujících nesmyslů, především pak základní premisa je hodná podprůměrně vzdělaného Texasana. Hlavní hrdina Ragnar má totiž „geniální“ nápad, totiž místo na Východ vyplout plenit na Západ, jenž oplývá zlatem a půvabnými Angličankami. Vikingové v roce 793 již samozřejmě byli přinejmenším obchodně dávno ve styku se Západem a nápad našeho hrdiny mohl být mezi seveřany námětem tak leda pro nějaké to jemné popíchnutí (mečem). Místo, kde Ragnar a jeho náčelník žije, sice není specifikováno (roztomile konkrétní nápis „Skandinávie“) a teoreticky by se mohlo jednat o nějakou zapadlou oblast východního Švédska, ale fjordy a krajina jasně naznačují Norsko. Tedy zemi nejbližší Anglii.

Ale dost rýpavého historika. Jistě, mohl bych zdůraznit, že užité kostýmy jsou stylizované a v některých případech postavy připomínají spíš zpěváky metalové kapely (Floki). Představa o severském právu je rovněž komická. Jenže to všechno je odpustitelné. Pilot má v první řadě mimořádně sevřený okruh hlavních postav. Model Hry o trůny, kdy se většina děje pohybuje kolem jedné rodiny, pomáhá udržet pozornost diváka a netvoří zmatek v charakterech. Hlavní hrdina Ragnar má určité potřebné charisma a na jeho manželku se dá dívat (pokus představit nám ji jako drsnou bojovnici v mých očích jen představil opravdu špatné herce najaté do rolí neúspěšných násilníků). Až na výjimky se v dialozích neobjevují retardované fráze a ta největší výjimka, „Chci si tě osedlat jako býka“ pronesená během sexu, je roztomile pitomá. A pak je tu Gabriel Byrne v roli zlovolného jarla, z něhož čiší proradnost i při pouhém pohledu. Pominu-li údajně nadaného loďaře Flokiho (ještě lepší než Ragnar), jsou důležité postavy dost plastické.

Největším a zatím ne zcela využitým plusem je ovšem vizuální stránka. Ano, při některých scénách je opět vidět ruka digitálního božstva, avšak neuráží a celý pilotní díl má správně laděné vzezření, které je skutečně „vikingské“, alespoň v našem moderním pojetí. Krev a sex jsou opět sterilní, na to jsme si už ale zvykli z produkce HBO. Nejkrásnější je skandinávská příroda nekonečných lesů a majestátních fjordů, kam je příběh zasazen, a jež doufám nebude brzy opuštěna a nahrazena placatou Anglií. Ani hudební stránka nevychází špatně a celé prostředí je uvěřitelné. Atmosféra jednoduše funguje.

Vikingové možná nejsou a nejspíš ani nebudou nejlepším seriálem ze středověku, jež nabízí světové kanály. Přesto History Channel připravilo slušnou podívanou a pomáhá tak oživit zájem o toto období. Největším paradoxem v mých očích ostatně je, že se mi tito Vikingové líbili během jediné hodiny víc než jakýkoli celovečerní projekt ze středověké Skandinávie. Ať už šlo o Vikingy s Antoniem Banderasem nebo všechny verze Beowulfa. Snad se to příštími díly nepokazí.

 

V případě vašeho zájmu o historii, literaturu a cestování se staňte fanoušky na oficiální facebookové stránce a podívejte se také na autorský web.

Autor: František Kalenda | neděle 10.3.2013 20:42 | karma článku: 9,51 | přečteno: 653x
  • Další články autora

František Kalenda

Smrtonosné cestování

Cestování nepřináší jen krásné fotky, odpočinek a radostné zážitky. Vzhledem k událostem na mé poslední výpravě jsem se rozhodl, že sestavím malou sbírku toho, co se může stát i vám. Nebo spíš nemusí. Na základě vlastních zkušeností.

17.3.2013 v 21:49 | Karma: 13,11 | Přečteno: 735x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Když Turci šířili v Evropě mír

Recenze nejdražšího tureckého filmu v historii,Fetih 1453, z roku 2012. Jak se turečtí filmaři zhostili období dobytí Konstantinopole? A proč film odhaluje tureckou společnost a politiku jinak, než by si asi sám přál?

10.3.2013 v 11:00 | Karma: 23,49 | Přečteno: 1324x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Porto očima spisovatele: Fotoreport

Sérii článků o Portugalsku začínám vlastními fotoreporty z míst, které mě nejvíce inspirovaly. Další fotografie najdete na mé oficiální facebookové stránce. Brzy čekejte podrobnější články k jednotlivým místům.

3.3.2013 v 21:44 | Karma: 10,47 | Přečteno: 369x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Mlčenlivé věže: Smrt po íránsku

Stejně jako zná málo lidí staré perské náboženství, zoroastrismus, málo z nich zná i specifický způsob pohřbů jejich fascinující starodávnou komunitou: na vrchol věží. Rozhodl jsem se ho tedy představit blíž.

24.1.2013 v 8:00 | Karma: 12,77 | Přečteno: 675x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověcí tyrani: Raynald ze Châtillonu

Příběh rytíře a posléze mocného křižáckého šlechtice Raynalda ze Châtillonu patří mezi děsivé případy toho, kam až může zajít osobní chamtivost a ctižádost. A také toho, jaké příležitosti se nabízely ve středověku – a nabízejí se dodnes – nekompromisním a bezskrupulózním lidem bez ohledu na jejich původ.

20.1.2013 v 22:20 | Karma: 20,89 | Přečteno: 1017x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Máme se bát Němců?

Téměř 70 let po ukončení největší války v dějinách lidstva se znovu vytahuje německá hrozba. Nadešel čas strašení, siláckých výroků a válečného lustrování. A proč? Přece kvůli politické moci.

19.1.2013 v 20:32 | Karma: 23,73 | Přečteno: 1115x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Nedělní (neprezidentská) debata o psaní

Dovolím si všechny, kteří se zajímají o psaní, pozvat v neděli 20. ledna do pražského TimeCafé (Koželužská 595/8) na jednorázovou debatu o psaní od 16:00. Čeká vás komorní atmosféra,spisovatelské tipy a individuální přístup ke každému. Pokud tedy píšete do šuplíku, na web nebo dokonce plánujete vlastní knihu, přijďte se podívat. Za účast se samozřejmě nic neplatí. Pokud budete mít čas a chuť přijít, napište do komentářů nebo na autorský web.

18.1.2013 v 21:21 | Karma: 4,81 | Přečteno: 365x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověcí tyrani: Vilém Bastard

Středověk bývá často považován za mimořádně krutou a barbarskou dobu. Dnes už víme, že to nebyla tak úplně pravda. Mnohé země pod správou schopných šlechticů a panovníků vzkvétaly. Přesto existovali vládci, kteří se zapsali do dějin i svými strašlivými činy. Jedním z nich je Vilém Bastard, později lichotivěji zvaný Dobyvatel.

13.1.2013 v 20:41 | Karma: 16,77 | Přečteno: 1194x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Život středověkého mnicha: Karmelitán

První ze seriálu příspěvků o řeholních řádech si vybírá jeden z těch méně známých: karmelitány. Cílem není vyčerpávající historický popis, spíš základní atributy a subjektivní vnímání autora:

10.1.2013 v 8:00 | Karma: 15,57 | Přečteno: 745x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Francouzská invaze do Anglie

V dnešních středověkých perličkách se nebude jednat o staré dobré vylodění Viléma Bastarda roku 1066, ale podíváme se na polozapomenutou historii z období Jana Bezzemka, jehož neúspěšná vláda přinesla i zahraniční intervenci: a to přímo francouzskou. Chybělo jen málo a na anglický trůn totiž v jeho době mohl usednout francouzský princ z rodu Kapetovců.

6.1.2013 v 19:00 | Karma: 16,24 | Přečteno: 1182x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Poslední novoroční projev prezidenta republiky

Klíčový text českého prezidenta unikl na veřejnost. Podle interních zdrojů jej pečlivě připravoval několik posledních let. Obsahuje vlastní prezidentovy poznámky i krátké připomínky jeho nejbližších spolupracovníků.

31.12.2012 v 10:00 | Karma: 14,11 | Přečteno: 988x | Diskuse| Politika

František Kalenda

Středověké perličky: Masakr 1066

Rok 1066 bývá obvykle spojen s bitvou u Hastingsu, kde Vilém Bastard porazil svého protivníka Harolda a posléze dostal pod normanskou vládu celou Anglii. Nicméně roku 1066 se stala ještě jiná událost; první muslimský pogrom na židovské obyvatelstvo v Hispánii.

30.12.2012 v 18:10 | Karma: 18,33 | Přečteno: 1082x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Kocouří svatvečeře

Speciální vánoční mikropovídka s Kocourem a kocoury inspirovaná skutečnými událostmi. Užijte si ji - a přeji krásné svátky bez bizarních chodů na štědrovečerní večeři!

24.12.2012 v 9:00 | Karma: 13,16 | Přečteno: 813x | Diskuse| Poezie a próza

František Kalenda

Vánoce se vypravte strávit ve Vilniusu

Brzy to bude přesně rok od doby, co jsem část vánočních svátku a Nový rok prožil v hlavním městě Litvy, ve Vilniusu. Protože neznám příliš takových, co by tohle fascinující místo vůbec navštívili, připravil jsem pro vás vánoční tip, kam se vypravit.

19.12.2012 v 8:00 | Karma: 12,94 | Přečteno: 963x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Konec pohanské Litvy

O Litvě toho většina z nás moc neví. Třeba to, že přestože je země dnes silně katolická, byla posledním státem v Evropě, který přijal křesťanství. Tohle je příběh, jak Litva přijala křesťanství.

16.12.2012 v 20:19 | Karma: 20,02 | Přečteno: 1242x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Svaté grály

Ne jeden, ale hned několik etiopských klášterů tvrdí, že uchovává archu úmluvy. Stejně tak je v Evropě dodnes pár míst, kde má být uložen svatý grál; legendární kalich nebo miska, v němž byla prý zachycena Kristova krev po probodnutí jeho boku. Objekt, jenž se vydali hledat rytíři Kulatého stolu v artušovských legendách.

9.12.2012 v 20:39 | Karma: 13,92 | Přečteno: 1483x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Polsko, jak ho (možná) neznáte

Polsko je pro mnoho Čechů v lepším případě zemí špatných potravin, v horším případě zemí otravných alkoholiků a pámbíčkářů. V Polsku jsem byl mnohokrát a poznal jsem ho i z jiných, lepších stran. Takže proč mám Polsko rád já? Tady jsou důvody:

3.12.2012 v 20:09 | Karma: 25,27 | Přečteno: 1738x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Bleší kožešinky

Dnešní perlička pochází z konce 15. století a navazuje na populární zmínku o bleších pastičkách, kterou jsem před pár dny uveřejnil na facebooku. Jednalo se o krásně zdobené slonovinové krabičky, v nichž se skrýval hadřík napuštěný parfémem nebo třeba potřený medem, aby nalákal blechu dovnitř. Taková blecha napuštěná milencovou krví se mohla využívat třeba i k magickým účelům.

2.12.2012 v 18:00 | Karma: 15,71 | Přečteno: 1130x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Spisovatel na lovu

Jelikož jsem obvykle vážný a suše historický, rozhodl jsem se poodhalit i jinou stránku své píšící osobnosti. Přiměl mě k tomu jeden zaznamenáníhodný pokus o seznámení.

26.11.2012 v 8:00 | Karma: 11,16 | Přečteno: 613x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Židé a rituální vražda

Dnešní „Středověké perličky“ se budou zabývat dávným obviněním Židů z rituálních vražd. Při pročítání Peterboroughské kroniky jsem totiž narazil na nejstarší známý příklad tohoto aktu v případě Williama z Norwiche, který je zde datován k roku 1137 (jiné zdroje uvádí 1144).

25.11.2012 v 20:02 | Karma: 15,09 | Přečteno: 1621x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 64
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1689x
*1990. Začínající spisovatel a končící student historie na UK, překladatel, vášnivý turista.
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).