Středověcí tyrani: Vilém Bastard
Vilém se narodil jako syn normanského knížete Roberta, potomka vikingských dobyvatelů, a jeho milenky, koželuhovy dcery Herlevy. Vikingská krev zřejmě udělala své a ještě víc situace, do které se Vilém dostal po smrti svého otce na pouti do Palestiny a náhlém úmrtí bratra; dlouhá léta svého dětství a dospívání strávil bojem s vlastní šlechtou o moc. Aristokraté nechtěli uznat jeho nástupnictví zkažené „špinavou“ krví. Dva nejodbojnější lordové jej dokonce nazvali „degenerovaným bastardem“, čehož posléze velmi litovali. Vilém srovnal se zemí jejich hrady a tvrdou rukou uchopil vládu v Normandii. Ve svých devatenácti letech měl konečně domácí záležitosti vyřízené a mohl se poohlédnout po manželce. Zvolená Matylda, drobná dcera flanderského hraběte, se sice nechtěla vdát za bastarda, ale když ji Vilém podle legendy ztloukl, na manželství přistoupila.
Ambicióznímu vévodovi ovšem Normandie nestačila; Anglie byla blízko a slabá, se stárnoucím panovníkem bez nástupce. Vilém s ním udržoval víc než přátelské styky a mnohokrát naznačil svůj zájem o anglický trůn. Není úplně jasné, jestli mu král Edvard Vyznavač následnictví slíbil nebo ho naopak na smrtelné posteli zaručil mocnému anglosaskému šlechtici Godwinovi, ale Vilém své nároky hodlal podpořit silou. Roku 1066 se vylodil na anglickém pobřeží s armádou složenou především ze skvěle vyzbrojené normanské jízdy a ve slavné bitvě u Hastingsu Godwinovo vojsko zničil.
Pravé peklo však nastalo teprve při podrobování Anglie. Přestože ani předtím nebyl Vilém právě příkladem milosrdného vládce, jeho postup na severu země šokoval i největší podporovatele. Vévoda v žádném případě neměl zájem o kompromis se šlechtici podporujícími svého mrtvého konkurenta; okamžitě začal s konfiskacemi půdy, kterou přiděloval svým příbuzným nebo samotné koruně. A nejen to. Na severu rozpoutal akci, kteří mnozí historici označili za první cílenou genocidu v anglických dějinách.
Severní Anglie byla vždycky problematická oblast; po několik staletí zde vládli samostatní panovníci a byl tu také významný vikingský vliv. Sever Anglie byl – a je – nedostupný a mnohem odtrženější od děje na kontinentu. Místní šlechta nikdy neměla ráda cizí zásahy a proti Vilémovi se bouřila víc než ostatní. Proto musela být potrestána. Vévodovi muži se na sever vydali s jediným úkolem: zpustošit všechno. Vesnice nebyly jen vypáleny, ale také vyvražděny včetně žen a dětí. Zapalovali sklady obilí a zabíjeli dobytek, aby ti, co uprchli, neměli co jíst. Solili také půdu pro zničení veškeré budoucí úrody na léta dopředu. Přicházející zima měla zahubit ty, kteří přežili. Kanibalismus se stal běžnou součástí přežívání. Orderic Vitalis, normanský kronikář, popsal, že zahynulo víc než sto tisíc lidí hladem při tomto strašlivém postupu.
Mnohokrát jsem chválil Viléma v této knize, píše Orderic, ale o tomto strašlivém masakru nemohu říci dobrého slova. Bůh jej potrestá.
Nebylo kronikáře sebevíce nakloněného vévodovi, který by omlouval jeho postup. Vilém se tak stal jedním z nejkrutějších vládců anglických dějin a také jedním z prvních, kteří používali systematickou genocidu vzpurných oblastí na evropském kontinentu. Dobyvatel zemřel na svém trůně a v dalších letech vlády už nikdy podobný krok neučinil. Nebylo ani potřeba; sever byl podrobený. Terorem hrůzným i pro otrlé oči středověkého člověka.
Máte tipy na další středověké tyrany? Přidejte se na oficiální facebookové stránce a napište mi je. Podívejte se také na autorský web, kde najdete vše o mých historických románech nebo středověké pohádce pro děti.
František Kalenda
Smrtonosné cestování
Cestování nepřináší jen krásné fotky, odpočinek a radostné zážitky. Vzhledem k událostem na mé poslední výpravě jsem se rozhodl, že sestavím malou sbírku toho, co se může stát i vám. Nebo spíš nemusí. Na základě vlastních zkušeností.
František Kalenda
(A)historičtí vikingové
Několik hodin před uvedením druhé epizody jsem se rozhodl s vámi podělit o dojmy z pilotního dílu nového seriálu ze středověku VIKINGS.
František Kalenda
Když Turci šířili v Evropě mír
Recenze nejdražšího tureckého filmu v historii,Fetih 1453, z roku 2012. Jak se turečtí filmaři zhostili období dobytí Konstantinopole? A proč film odhaluje tureckou společnost a politiku jinak, než by si asi sám přál?
František Kalenda
Porto očima spisovatele: Fotoreport
Sérii článků o Portugalsku začínám vlastními fotoreporty z míst, které mě nejvíce inspirovaly. Další fotografie najdete na mé oficiální facebookové stránce. Brzy čekejte podrobnější články k jednotlivým místům.
František Kalenda
Mlčenlivé věže: Smrt po íránsku
Stejně jako zná málo lidí staré perské náboženství, zoroastrismus, málo z nich zná i specifický způsob pohřbů jejich fascinující starodávnou komunitou: na vrchol věží. Rozhodl jsem se ho tedy představit blíž.
František Kalenda
Středověcí tyrani: Raynald ze Châtillonu
Příběh rytíře a posléze mocného křižáckého šlechtice Raynalda ze Châtillonu patří mezi děsivé případy toho, kam až může zajít osobní chamtivost a ctižádost. A také toho, jaké příležitosti se nabízely ve středověku – a nabízejí se dodnes – nekompromisním a bezskrupulózním lidem bez ohledu na jejich původ.
František Kalenda
Máme se bát Němců?
Téměř 70 let po ukončení největší války v dějinách lidstva se znovu vytahuje německá hrozba. Nadešel čas strašení, siláckých výroků a válečného lustrování. A proč? Přece kvůli politické moci.
František Kalenda
Nedělní (neprezidentská) debata o psaní
Dovolím si všechny, kteří se zajímají o psaní, pozvat v neděli 20. ledna do pražského TimeCafé (Koželužská 595/8) na jednorázovou debatu o psaní od 16:00. Čeká vás komorní atmosféra,spisovatelské tipy a individuální přístup ke každému. Pokud tedy píšete do šuplíku, na web nebo dokonce plánujete vlastní knihu, přijďte se podívat. Za účast se samozřejmě nic neplatí. Pokud budete mít čas a chuť přijít, napište do komentářů nebo na autorský web.
František Kalenda
Život středověkého mnicha: Karmelitán
První ze seriálu příspěvků o řeholních řádech si vybírá jeden z těch méně známých: karmelitány. Cílem není vyčerpávající historický popis, spíš základní atributy a subjektivní vnímání autora:
František Kalenda
Středověké perličky: Francouzská invaze do Anglie
V dnešních středověkých perličkách se nebude jednat o staré dobré vylodění Viléma Bastarda roku 1066, ale podíváme se na polozapomenutou historii z období Jana Bezzemka, jehož neúspěšná vláda přinesla i zahraniční intervenci: a to přímo francouzskou. Chybělo jen málo a na anglický trůn totiž v jeho době mohl usednout francouzský princ z rodu Kapetovců.
František Kalenda
Poslední novoroční projev prezidenta republiky
Klíčový text českého prezidenta unikl na veřejnost. Podle interních zdrojů jej pečlivě připravoval několik posledních let. Obsahuje vlastní prezidentovy poznámky i krátké připomínky jeho nejbližších spolupracovníků.
František Kalenda
Středověké perličky: Masakr 1066
Rok 1066 bývá obvykle spojen s bitvou u Hastingsu, kde Vilém Bastard porazil svého protivníka Harolda a posléze dostal pod normanskou vládu celou Anglii. Nicméně roku 1066 se stala ještě jiná událost; první muslimský pogrom na židovské obyvatelstvo v Hispánii.
František Kalenda
Kocouří svatvečeře
Speciální vánoční mikropovídka s Kocourem a kocoury inspirovaná skutečnými událostmi. Užijte si ji - a přeji krásné svátky bez bizarních chodů na štědrovečerní večeři!
František Kalenda
Vánoce se vypravte strávit ve Vilniusu
Brzy to bude přesně rok od doby, co jsem část vánočních svátku a Nový rok prožil v hlavním městě Litvy, ve Vilniusu. Protože neznám příliš takových, co by tohle fascinující místo vůbec navštívili, připravil jsem pro vás vánoční tip, kam se vypravit.
František Kalenda
Středověké perličky: Konec pohanské Litvy
O Litvě toho většina z nás moc neví. Třeba to, že přestože je země dnes silně katolická, byla posledním státem v Evropě, který přijal křesťanství. Tohle je příběh, jak Litva přijala křesťanství.
František Kalenda
Středověké perličky: Svaté grály
Ne jeden, ale hned několik etiopských klášterů tvrdí, že uchovává archu úmluvy. Stejně tak je v Evropě dodnes pár míst, kde má být uložen svatý grál; legendární kalich nebo miska, v němž byla prý zachycena Kristova krev po probodnutí jeho boku. Objekt, jenž se vydali hledat rytíři Kulatého stolu v artušovských legendách.
František Kalenda
Polsko, jak ho (možná) neznáte
Polsko je pro mnoho Čechů v lepším případě zemí špatných potravin, v horším případě zemí otravných alkoholiků a pámbíčkářů. V Polsku jsem byl mnohokrát a poznal jsem ho i z jiných, lepších stran. Takže proč mám Polsko rád já? Tady jsou důvody:
František Kalenda
Středověké perličky: Bleší kožešinky
Dnešní perlička pochází z konce 15. století a navazuje na populární zmínku o bleších pastičkách, kterou jsem před pár dny uveřejnil na facebooku. Jednalo se o krásně zdobené slonovinové krabičky, v nichž se skrýval hadřík napuštěný parfémem nebo třeba potřený medem, aby nalákal blechu dovnitř. Taková blecha napuštěná milencovou krví se mohla využívat třeba i k magickým účelům.
František Kalenda
Spisovatel na lovu
Jelikož jsem obvykle vážný a suše historický, rozhodl jsem se poodhalit i jinou stránku své píšící osobnosti. Přiměl mě k tomu jeden zaznamenáníhodný pokus o seznámení.
František Kalenda
Středověké perličky: Židé a rituální vražda
Dnešní „Středověké perličky“ se budou zabývat dávným obviněním Židů z rituálních vražd. Při pročítání Peterboroughské kroniky jsem totiž narazil na nejstarší známý příklad tohoto aktu v případě Williama z Norwiche, který je zde datován k roku 1137 (jiné zdroje uvádí 1144).
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 64
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1689x
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).