Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vánoce se vypravte strávit ve Vilniusu

Brzy to bude přesně rok od doby, co jsem část vánočních svátku a Nový rok prožil v hlavním městě Litvy, ve Vilniusu. Protože neznám příliš takových, co by tohle fascinující místo vůbec navštívili, připravil jsem pro vás vánoční tip, kam se vypravit.

Vánoční oslík uvnitř gotického kostela sv. Anny

Je mnoho míst, kam se Češi vydávají během vánočního volna. Nejčastěji asi na hory, do Alp a do Krkonoš. Oblíbené jsou i dovolené daleko na jihu v teple; kdo si to může dovolit, rád jede do Egypta nebo dokonce do Karibiku. Ale koho napadne zavítat do Pobaltí a navíc do Litvy, kterou si většina lidí plete se sousedním Lotyšskem a někdy dokonce s Estonskem?

Napadlo to mě a nelitoval jsem ani na chvilku. Prožil jsem úžasné dny na místech, která mi byla do té doby zcela neznámá, a musím vám doporučit totéž. Už proto, že letenka do Vilniusu je z Prahy velmi levná (dokonce i v termínu silvestrovského „supervíkendu“) a náklady na ubytování a stravu stejně tak. Dobře, moc si zřejmě nezalyžujete. Ale to přece můžete nechat zase na příště.

Proč tedy Litva a proč Vilnius?

Tak trochu "petrohradské" náměstí uprostřed zimního odpoledne

 

Náboženský mišmaš
Fascinující na tomto městě pro mě byl od prvního pohledu střet přinejmenším dvou duchovních a potažmo estetických světů – světa katolického a pravoslavného. Vilnius – nebo Vilno, jak se někdy používá podle polské varianty názvu – dokáže ohromit neskutečným počtem kostelů. Podle některých dokonce největším množstvím kostelů v kterémkoli z evropských měst. Stačí se rozhlédnout po panoramatu a kopule se střídá s věžičkou a věží, někdy je téměř těžké určit, který kostel patří kterému náboženství.
Jelikož Vilnius se rozkládá na několika pahorcích, z jednoho do nebe ční štíhlé bílé věže starého františkánského kláštera, hned z protějšího zas cibulovité tvary kláštera pravoslavného. Oba jsou trochu omšelé a oba mají své kouzlo. Jinde, ve středu města, stojí pestrobarevná kaple jako kouzlem přenesená z Petrohradu, před kterou tvoří místní malíři, o pár set metrů dál je mohutná bazilika opatřená obrovskou zlatou korunou.

Klášter na jednom z městských pahorků

Lokální umělci před pravoslavnou kapličkou

"Korunovaná" bazilika sv. Kazimíra

 

Pak je tu katedrála, moderní, jiná a celkově zvláštní, jejíž štíhlá a vysoká zvonice v noci září do všech stran jako maják. No a kdybyste neměli dost různých kultur a jejich estetiky, můžete zajet vlakem do nedalekého Kaunasu – navštívit starou tatarskou mešitku, která připomene Dálný východ.

Zvonice katedrály v noci svítí jako maják

 

Stará Litva

Něco po sobě zanechala i stará Litva, ne snad ta úplně pohanská – Litva přijala křest jako poslední v celé Evropě a velmi výhodně– ale ta dřívější, předbarokní. Snad z žádného koutu města nemůžete přehlédnout slavnou Gediminasovu věž; středověkou pevnost zbudovanou na pahorku uprostřed Vilniusu ve 14. století zakladatelem rodu, kterému se později začalo říkat Jagellonci. Nahoru vede hned několik cest a brzy zjistíte, že spíš než cizinci sem chodí Litevci, aby si v klidu popovídali u dokonalého výhledu. Nahoře ostatně máte pocit, že jste spíš v lese a daleko od civilizace. Je tu ticho – a vůbec v celém Vilniusu není hluk, vždyť turisté ho pořád úplně neobjevili.

Ze staré Litvy zůstal také středověký chrám svaté Anny. Barva cihel ve stylu plamínkové gotiky skvěle ladí s krvavě rudým podkladem pro litevský státní znak, svatého Jiří se zdviženým mečem. Uvnitř čeká překvapení; živý oslík přímo v kostele a také živá hudba. Oslíka prý mají každý rok, takže o něj nepřijdete, pokud byste se vypravili letos.

Gotický kostel sv. Anny

 

A je toho samozřejmě mnohem víc; třeba brána zbývající ze starých městských hradeb, ve které se skrývá svatostánek s údajně zázračnou ikonou Panny Marie nebo stará židovská čtvrť. Stačí jít pár kroků a čeká na vás jiný kus historie – staré části Vilniusu jsou rozlehlé a uličky úzké a spletité.

Zázračná ikona se skrývá uvnitř Brány úsvitu zbývající z městských hradeb

 

Kontrasty

Už v případě náboženství jsem naznačil, že Vilnius je městem kontrastů. Platí to ve všem. Historické budovy jsou krásné a různorodé, ale často lehce ošuntělé a opadané; v horším případě padající. A jsou části města, ve kterých se vás přímo dotkne duch časů ne zas tak starých, kdy byla Litva okupována Sověty, kteří do ní mimo jiné exportovali svou šedivou, depresivní architekturu. U nás není zdaleka tak neutěšená jako tam, kde se pomalu mění v hororovou scenérii. Ale i to má svoje kouzlo, protože ve Vilniusu člověk nikdy nezapomíná na žádnou část historie.

Kontrastní, i když méně depresivně, mohou být také lidé. Většina už se samozřejmě obléká jako my ostatní, ale není zas takové štěstí narazit na starší babičku v rudé sukni a barevném šátku, která nabízí květiny. A v přímém kontrastu s našimi nablýskanými, falešnými trhy jsou trhy opravdové. Na mnoha místech po městě, kde obchodníci se zmrzlýma rukama prodávají drobné předměty pro radost nebo naopak věci denní potřeby. Žádné cetky z vánoční velkovýrobny podle amerického vzoru.

V neposlední řadě můžete navázat řadu kontaktů a najít nové přátele na celý život, tak jako se to stalo mně. A nemusí to být ani s Litevci; Vilnius byl vždycky městem mnoha národů a bydlí tu četné komunity Poláků, Rusů, Ukrajinců i Bělorusů.

Takže nechte lyžování být – a vyrazte do Vilniusu, třeba i s rodinou. Tady se totiž svátky dají prožít trochu jinak. Rodinně, komorněji. A ne tak hekticky.

Jedním z kontrastů může být i chudičká čtvrť na břehu řeky ve Vilniusu, která jako by vypadla z kreseb o století dříve

 Podpořte prosím mě a moji tvorbu na oficiální facebookové stránce. Moc mi to pomůže – a navíc budete pravidelně moci číst zajímavosti z historie i dostávat detaily ze „zákulisí“ k historickým románům, které jsem napsal nebo píšu. A nezapomeňte navštívit také autorské stránky. Díky a šťastné svátky!

Autor: František Kalenda | středa 19.12.2012 8:00 | karma článku: 12,94 | přečteno: 963x
  • Další články autora

František Kalenda

Smrtonosné cestování

Cestování nepřináší jen krásné fotky, odpočinek a radostné zážitky. Vzhledem k událostem na mé poslední výpravě jsem se rozhodl, že sestavím malou sbírku toho, co se může stát i vám. Nebo spíš nemusí. Na základě vlastních zkušeností.

17.3.2013 v 21:49 | Karma: 13,11 | Přečteno: 735x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

(A)historičtí vikingové

Několik hodin před uvedením druhé epizody jsem se rozhodl s vámi podělit o dojmy z pilotního dílu nového seriálu ze středověku VIKINGS.

10.3.2013 v 20:42 | Karma: 9,51 | Přečteno: 653x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Když Turci šířili v Evropě mír

Recenze nejdražšího tureckého filmu v historii,Fetih 1453, z roku 2012. Jak se turečtí filmaři zhostili období dobytí Konstantinopole? A proč film odhaluje tureckou společnost a politiku jinak, než by si asi sám přál?

10.3.2013 v 11:00 | Karma: 23,49 | Přečteno: 1324x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Porto očima spisovatele: Fotoreport

Sérii článků o Portugalsku začínám vlastními fotoreporty z míst, které mě nejvíce inspirovaly. Další fotografie najdete na mé oficiální facebookové stránce. Brzy čekejte podrobnější články k jednotlivým místům.

3.3.2013 v 21:44 | Karma: 10,47 | Přečteno: 369x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Mlčenlivé věže: Smrt po íránsku

Stejně jako zná málo lidí staré perské náboženství, zoroastrismus, málo z nich zná i specifický způsob pohřbů jejich fascinující starodávnou komunitou: na vrchol věží. Rozhodl jsem se ho tedy představit blíž.

24.1.2013 v 8:00 | Karma: 12,77 | Přečteno: 675x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověcí tyrani: Raynald ze Châtillonu

Příběh rytíře a posléze mocného křižáckého šlechtice Raynalda ze Châtillonu patří mezi děsivé případy toho, kam až může zajít osobní chamtivost a ctižádost. A také toho, jaké příležitosti se nabízely ve středověku – a nabízejí se dodnes – nekompromisním a bezskrupulózním lidem bez ohledu na jejich původ.

20.1.2013 v 22:20 | Karma: 20,89 | Přečteno: 1017x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Máme se bát Němců?

Téměř 70 let po ukončení největší války v dějinách lidstva se znovu vytahuje německá hrozba. Nadešel čas strašení, siláckých výroků a válečného lustrování. A proč? Přece kvůli politické moci.

19.1.2013 v 20:32 | Karma: 23,73 | Přečteno: 1115x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Nedělní (neprezidentská) debata o psaní

Dovolím si všechny, kteří se zajímají o psaní, pozvat v neděli 20. ledna do pražského TimeCafé (Koželužská 595/8) na jednorázovou debatu o psaní od 16:00. Čeká vás komorní atmosféra,spisovatelské tipy a individuální přístup ke každému. Pokud tedy píšete do šuplíku, na web nebo dokonce plánujete vlastní knihu, přijďte se podívat. Za účast se samozřejmě nic neplatí. Pokud budete mít čas a chuť přijít, napište do komentářů nebo na autorský web.

18.1.2013 v 21:21 | Karma: 4,81 | Přečteno: 365x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověcí tyrani: Vilém Bastard

Středověk bývá často považován za mimořádně krutou a barbarskou dobu. Dnes už víme, že to nebyla tak úplně pravda. Mnohé země pod správou schopných šlechticů a panovníků vzkvétaly. Přesto existovali vládci, kteří se zapsali do dějin i svými strašlivými činy. Jedním z nich je Vilém Bastard, později lichotivěji zvaný Dobyvatel.

13.1.2013 v 20:41 | Karma: 16,77 | Přečteno: 1194x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Život středověkého mnicha: Karmelitán

První ze seriálu příspěvků o řeholních řádech si vybírá jeden z těch méně známých: karmelitány. Cílem není vyčerpávající historický popis, spíš základní atributy a subjektivní vnímání autora:

10.1.2013 v 8:00 | Karma: 15,57 | Přečteno: 745x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Francouzská invaze do Anglie

V dnešních středověkých perličkách se nebude jednat o staré dobré vylodění Viléma Bastarda roku 1066, ale podíváme se na polozapomenutou historii z období Jana Bezzemka, jehož neúspěšná vláda přinesla i zahraniční intervenci: a to přímo francouzskou. Chybělo jen málo a na anglický trůn totiž v jeho době mohl usednout francouzský princ z rodu Kapetovců.

6.1.2013 v 19:00 | Karma: 16,24 | Přečteno: 1182x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Poslední novoroční projev prezidenta republiky

Klíčový text českého prezidenta unikl na veřejnost. Podle interních zdrojů jej pečlivě připravoval několik posledních let. Obsahuje vlastní prezidentovy poznámky i krátké připomínky jeho nejbližších spolupracovníků.

31.12.2012 v 10:00 | Karma: 14,11 | Přečteno: 988x | Diskuse| Politika

František Kalenda

Středověké perličky: Masakr 1066

Rok 1066 bývá obvykle spojen s bitvou u Hastingsu, kde Vilém Bastard porazil svého protivníka Harolda a posléze dostal pod normanskou vládu celou Anglii. Nicméně roku 1066 se stala ještě jiná událost; první muslimský pogrom na židovské obyvatelstvo v Hispánii.

30.12.2012 v 18:10 | Karma: 18,33 | Přečteno: 1082x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Kocouří svatvečeře

Speciální vánoční mikropovídka s Kocourem a kocoury inspirovaná skutečnými událostmi. Užijte si ji - a přeji krásné svátky bez bizarních chodů na štědrovečerní večeři!

24.12.2012 v 9:00 | Karma: 13,16 | Přečteno: 813x | Diskuse| Poezie a próza

František Kalenda

Středověké perličky: Konec pohanské Litvy

O Litvě toho většina z nás moc neví. Třeba to, že přestože je země dnes silně katolická, byla posledním státem v Evropě, který přijal křesťanství. Tohle je příběh, jak Litva přijala křesťanství.

16.12.2012 v 20:19 | Karma: 20,02 | Přečteno: 1242x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Svaté grály

Ne jeden, ale hned několik etiopských klášterů tvrdí, že uchovává archu úmluvy. Stejně tak je v Evropě dodnes pár míst, kde má být uložen svatý grál; legendární kalich nebo miska, v němž byla prý zachycena Kristova krev po probodnutí jeho boku. Objekt, jenž se vydali hledat rytíři Kulatého stolu v artušovských legendách.

9.12.2012 v 20:39 | Karma: 13,92 | Přečteno: 1483x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Polsko, jak ho (možná) neznáte

Polsko je pro mnoho Čechů v lepším případě zemí špatných potravin, v horším případě zemí otravných alkoholiků a pámbíčkářů. V Polsku jsem byl mnohokrát a poznal jsem ho i z jiných, lepších stran. Takže proč mám Polsko rád já? Tady jsou důvody:

3.12.2012 v 20:09 | Karma: 25,27 | Přečteno: 1738x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Bleší kožešinky

Dnešní perlička pochází z konce 15. století a navazuje na populární zmínku o bleších pastičkách, kterou jsem před pár dny uveřejnil na facebooku. Jednalo se o krásně zdobené slonovinové krabičky, v nichž se skrýval hadřík napuštěný parfémem nebo třeba potřený medem, aby nalákal blechu dovnitř. Taková blecha napuštěná milencovou krví se mohla využívat třeba i k magickým účelům.

2.12.2012 v 18:00 | Karma: 15,71 | Přečteno: 1130x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Spisovatel na lovu

Jelikož jsem obvykle vážný a suše historický, rozhodl jsem se poodhalit i jinou stránku své píšící osobnosti. Přiměl mě k tomu jeden zaznamenáníhodný pokus o seznámení.

26.11.2012 v 8:00 | Karma: 11,16 | Přečteno: 613x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Středověké perličky: Židé a rituální vražda

Dnešní „Středověké perličky“ se budou zabývat dávným obviněním Židů z rituálních vražd. Při pročítání Peterboroughské kroniky jsem totiž narazil na nejstarší známý příklad tohoto aktu v případě Williama z Norwiche, který je zde datován k roku 1137 (jiné zdroje uvádí 1144).

25.11.2012 v 20:02 | Karma: 15,09 | Přečteno: 1621x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 64
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1689x
*1990. Začínající spisovatel a končící student historie na UK, překladatel, vášnivý turista.
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).