František Kalenda
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).
- Počet článků 64
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1689x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Oblíbené články
František Kalenda
Kocouří svatvečeře
Speciální vánoční mikropovídka s Kocourem a kocoury inspirovaná skutečnými událostmi. Užijte si ji - a přeji krásné svátky bez bizarních chodů na štědrovečerní večeři!
František Kalenda
Sova láme charaktery
Od začátku léta zvěř, konkrétně Kocour, pes a můj mladší bratřík, jeví známky nepokoje. Balení zavazadel spouští panickou reakci. Bratr se zoufale snaží spárovat ponožky bez ohledu na barvu. Kocour se psem při první příležitosti naskočí do auta a pak tam setrvávají, aby náhodou neodjelo bez nich. Pro tyhle tři je prázdninový pobyt na chatě vrcholem roku. Pro každého z nich z jiného důvodu.
František Kalenda
Kulový blesk číhá, dejte si pozor!
Pořádná bouřka vykolejí nejen lidi, ale i zvířata. Babičce při elektrických výbojích trnou zuby, asi nějaká indukce. Máti s hrůzou pozoruje zásuvky s očekáváním kulového blesku. Mé sestře Marii bleskové výboje generují výboje agresivity. (To je moje dedukce.) Pes se při prvním zahřmění zasune pod gauč a schová čumák do bačkory. Zato Kocour bouřky miluje.
František Kalenda
Fotbalová idyla
Naše zvířátka, můj bratr a já jsme fotbaloví. Na rozdíl od mé sestry a matky. Otec se nepočítá, protože náš spor neřeší ve své pracovně. Pokud je náhodou doma. Boj o jedinou obrazovku začíná nevinně. Zapnu televizi, o kterou do té doby nikdo nejevil zájem. Pes se usadí na gauči, Kocour na žehlicím prkně, ze kterého má výhled a možnost útočit zezadu.
František Kalenda
Výchovné metody mojí sestry
U vědomí kodexu blogera, že se zde nesmí uvádět vymyšleniny, leč jen pravda ryzí, důsledně ve svých fejetonech na rozdíl od pohádky krotím tvořivost. Někdy podám příběh malounko expresivně, ale většinou si nedovolím napsat ani syrovou pravdu. Protože s domácími zvířaty a s politiky je to těžké. Mají dar neuvěřitelného jednání. Se zvířaty je naštěstí aspoň psina. I když jde o Kocoura.
František Kalenda
O rasové návisti
Mělo to být o Glumovi a jeho kapsišce. Ale tolik moudrých již soud proneslo. Takže raději zvířím zdejší emočně a ideově vypjaté debaty na téma vztahu k menšinám. A to pravdivým příběhem. Ovšem poučení z něj je jen pro otrlé.
František Kalenda
Pes a Kocour musí šetřit
Tak naši rodinu také zasáhla krize. Nikoli neškodná krize morální, tato je charakteru krutě finančního. Šetřit musí celá rodina. Včetně našich zvířat.
František Kalenda
Pes a jeho sudokopytník (tip na výlet)
Pozdním letním večerem se nesla ozvěna žalostného hýkání hladových oslů. Abar naklonil hlavu a upřel na mě psí oči. Je čas krmení oslů a tedy i čas večerní procházky. Moudrý pes ovládá širokou škálu metod psychické manipulace. Třeba teď. Vytrvale na mě hledí a čas od času uhýbá očima ke dveřím. Jakmile zachytí náznak zájmu, zamává ocasem a zvedne se. Pokud neuspěje, proceduru opakuje. Dokud se nezvednu také.
František Kalenda
Když pes ztratí úctu k uniformě
Pes i Kocour odmalička cestují, kam je zapotřebí. Abar rád. Kocour s výhradami. Na rozdíl od psa, který má pro sebe celý kombi-kufr, kde může sedět a dívat se z okna nebo spát, teple zabalen ve svetříku pánečka, který opatrně stáhne ze zadního sedadla, Kocour je omezen na přepravku. Sice prostornou, ale na kratší cesty bez možnosti výhledu. Na delší cesty je přepravka umístěna tak, že z ní vidí, ale o toaletních pauzách je vypouštěn jen pes, což Kocoura přivádí k zuřivosti. Jako každého anarchistu omezeného v osobních právech.
František Kalenda
Kocouří blábolení
Když napíšu kapitolu nějaké knížky nebo fejetonek, vždy ho nahlas přečtu našemu psu Abarovi. Někdy poslouchá i Kocour, ale ten přitom klidně usne. Kdežto Abar poslouchá soustředěně, a pokud se mu něco nezdá, nakloní hlavu na stranu a okomentuje to.
František Kalenda
Jako dvě hrdličky
Naše babička krmí ptáčky. Vydatně a celoročně. Padne na to tak pytel zobu týdně. Dokrmovat se k ní chodí všechny druhy – sýkorky, zvonci a vrabci, špačci i kosové, drozdi a v zimě havrani. Nejvíc sežerou hrdličky. Vyhání z krmítek všechny ostatní. Dělají to to své cukrúú, cukrúú a pak se klovou do krve i mezi sebou.
František Kalenda
Proč nám psi a kočky vládnou
Dosud jsem se nezmínil, z čeho odvozuji spirituální substanci našeho psa a Kocoura. Zásadní odlišností od plemene lidského je jejich dokonalá historická paměť.
František Kalenda
Pomsta za Švédy
Náš Kocour i pes milují sport. Abar preferuje běh na střední tratě a fotbal. V něm exceluje. Jeho prudké čumičky nechytí ani můj bratr. Kocour provozuje aktivně stromolezectví, hon na černou či červenou a zápas bez stylu. Pasivně s námi sledují oba hokej. Na naší televizi z minulého století je obtížné rozeznat puk od zrnění. Kocour si nenechá ujít jediný zápas a z křesla doplňuje zrnění vrněním. Pokud máti přepne program, vrnění přechází ve vrčení. Takto vrčí jindy jen tehdy, pokud dostane kus párku a někdo se ho dotkne. Což udělá jen šílenec, protože kocouří reakce je vždy nečekaná a bolí.
František Kalenda
Mrtvoly se neokusují, pravil pes
Nedávno jsem popsal vyhraněné názory našeho Koucoura a psa Abara. Kocour třeba bezmezně adoroval hejtmana našeho kraje Ratha. Jako každý proletář oceňoval, že už jako špatně placený lékař dokázal zprivatizovat polikliniku. Že dokázal převlékat kabáty rychleji, než on zimní a letní srst. Že byl schopen harmonizovat vztahy s několika manželkami, zatímco na Kocoura se po první nevěře Sísa domluvila s Mícou a ztrestaly ho svornou packou. Nejvíce Kocour miloval doktůrkovy proslovy. Co věta, to džbáneček slizu, který se vylil na protivníka. Kdyby tak on dokázal setřít protivníky, kteří mu nevěří, že ulovil kance!
František Kalenda
Nezapomínejte na Den matek! Bolí to.
V neděli jsem zapomněl na Svátek matek. Prasklo to u oběda. Nejmladší šplhounek se vytasil s krabičkou bonbónů pro máti a ta zase s kyticí pro babičku. Já avízo v médiích nezachytil. Dusnou atmosféru naštěstí rozehnal Abar. Objevil v kuchyni kocoura. S malým k. Pracovně ho pojmenuji Bobeš, protože nemám souhlas jeho majitele o něm psát. Také v lecčems připomíná bývalého ministra .
František Kalenda
O politické orientaci psa a Kocoura
Jak už vnímavý čtenář příhod Abara a Kocoura tuší, durrellovské příběhy o zvířátkách zde jsou vyprávěny s cílem zlákat na blog výhradně inteligentní a citlivé čtenáře. Pro osvětlení povah hlavních aktérů a jejich soužití však nutno uvésti i jejich politickou taxonomii.
František Kalenda
Běh se sviní o život
Divoká prasata jsou přemnožena. Říkají to všichni kromě myslivců, kterým to vyhovuje. Protože trefit dospělé stojící prase ve stádu je snazší, než střelit ovčáckého psa v běhu. I když to druhé srdce pravého myslivce víc potěší. Divočák se dá také nalákat na střeliště odpadky. Na rozdíl od každého normálního psa. Ten nepřijde k myslivci ani na kus salámu, natož na zavolání. Včetně jeho psa vlastního. Pes má instinkt. Jenže divočák zase výdrž a odvahu. Po třech výstřelech mimo komoru se role obrátí a kanec jde zbourat posed.
František Kalenda
Že nedpředběhneš toho starýho tlustýho psa!
Borderkolie je Nadpes. Napsa nemusíte řídit příkazy, požadavek můžete volně formulovat. Například při vycházce: „Abare, odveď, prosím, kocoura na chodník. Na ten levý.“ Nebo doma u rodičů: „Odnes mámě mobil, zase jí zvoní. A neprohrab jí celou kabelku.“ Obousměrně funguje komunikace nonverbální. Pozdvižené obočí: „Už zase je v předsíni celá kupa šišek.“ Upřený pohled na hromádku: „Ty jsou tam proto, abys mi je mohl házet. Tak už začni!“ Ze spirituálního hlediska je pes vtělením anděla nejméně třetího řádu. Kocour je démon. Stupně nejvyššího.
František Kalenda
Kočičí zjevení v Mystře
Bylo to už před lety, kdy jsem se poprvé ocitnul v řeckém městě Mystra. Uprostřed parného léta. Sotva jsem mohl vedrem dýchat, ale to místo mě od počátku fascinovalo. Ruiny zapomenuté civilizace, život Byzantinců 15. století na dosah. Doslova. A to nebylo všechno.
