František Kalenda
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).
- Počet článků 64
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1689x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Oblíbené články
František Kalenda
Smrtonosné cestování
Cestování nepřináší jen krásné fotky, odpočinek a radostné zážitky. Vzhledem k událostem na mé poslední výpravě jsem se rozhodl, že sestavím malou sbírku toho, co se může stát i vám. Nebo spíš nemusí. Na základě vlastních zkušeností.
František Kalenda
(A)historičtí vikingové
Několik hodin před uvedením druhé epizody jsem se rozhodl s vámi podělit o dojmy z pilotního dílu nového seriálu ze středověku VIKINGS.
František Kalenda
Když Turci šířili v Evropě mír
Recenze nejdražšího tureckého filmu v historii,Fetih 1453, z roku 2012. Jak se turečtí filmaři zhostili období dobytí Konstantinopole? A proč film odhaluje tureckou společnost a politiku jinak, než by si asi sám přál?
František Kalenda
Porto očima spisovatele: Fotoreport
Sérii článků o Portugalsku začínám vlastními fotoreporty z míst, které mě nejvíce inspirovaly. Další fotografie najdete na mé oficiální facebookové stránce. Brzy čekejte podrobnější články k jednotlivým místům.
František Kalenda
Mlčenlivé věže: Smrt po íránsku
Stejně jako zná málo lidí staré perské náboženství, zoroastrismus, málo z nich zná i specifický způsob pohřbů jejich fascinující starodávnou komunitou: na vrchol věží. Rozhodl jsem se ho tedy představit blíž.
František Kalenda
Středověcí tyrani: Raynald ze Châtillonu
Příběh rytíře a posléze mocného křižáckého šlechtice Raynalda ze Châtillonu patří mezi děsivé případy toho, kam až může zajít osobní chamtivost a ctižádost. A také toho, jaké příležitosti se nabízely ve středověku – a nabízejí se dodnes – nekompromisním a bezskrupulózním lidem bez ohledu na jejich původ.
František Kalenda
Máme se bát Němců?
Téměř 70 let po ukončení největší války v dějinách lidstva se znovu vytahuje německá hrozba. Nadešel čas strašení, siláckých výroků a válečného lustrování. A proč? Přece kvůli politické moci.
František Kalenda
Nedělní (neprezidentská) debata o psaní
Dovolím si všechny, kteří se zajímají o psaní, pozvat v neděli 20. ledna do pražského TimeCafé (Koželužská 595/8) na jednorázovou debatu o psaní od 16:00. Čeká vás komorní atmosféra,spisovatelské tipy a individuální přístup ke každému. Pokud tedy píšete do šuplíku, na web nebo dokonce plánujete vlastní knihu, přijďte se podívat. Za účast se samozřejmě nic neplatí. Pokud budete mít čas a chuť přijít, napište do komentářů nebo na autorský web.
František Kalenda
Středověcí tyrani: Vilém Bastard
Středověk bývá často považován za mimořádně krutou a barbarskou dobu. Dnes už víme, že to nebyla tak úplně pravda. Mnohé země pod správou schopných šlechticů a panovníků vzkvétaly. Přesto existovali vládci, kteří se zapsali do dějin i svými strašlivými činy. Jedním z nich je Vilém Bastard, později lichotivěji zvaný Dobyvatel.
František Kalenda
Život středověkého mnicha: Karmelitán
První ze seriálu příspěvků o řeholních řádech si vybírá jeden z těch méně známých: karmelitány. Cílem není vyčerpávající historický popis, spíš základní atributy a subjektivní vnímání autora:
František Kalenda
Středověké perličky: Francouzská invaze do Anglie
V dnešních středověkých perličkách se nebude jednat o staré dobré vylodění Viléma Bastarda roku 1066, ale podíváme se na polozapomenutou historii z období Jana Bezzemka, jehož neúspěšná vláda přinesla i zahraniční intervenci: a to přímo francouzskou. Chybělo jen málo a na anglický trůn totiž v jeho době mohl usednout francouzský princ z rodu Kapetovců.
František Kalenda
Poslední novoroční projev prezidenta republiky
Klíčový text českého prezidenta unikl na veřejnost. Podle interních zdrojů jej pečlivě připravoval několik posledních let. Obsahuje vlastní prezidentovy poznámky i krátké připomínky jeho nejbližších spolupracovníků.
František Kalenda
Středověké perličky: Masakr 1066
Rok 1066 bývá obvykle spojen s bitvou u Hastingsu, kde Vilém Bastard porazil svého protivníka Harolda a posléze dostal pod normanskou vládu celou Anglii. Nicméně roku 1066 se stala ještě jiná událost; první muslimský pogrom na židovské obyvatelstvo v Hispánii.
František Kalenda
Vánoce se vypravte strávit ve Vilniusu
Brzy to bude přesně rok od doby, co jsem část vánočních svátku a Nový rok prožil v hlavním městě Litvy, ve Vilniusu. Protože neznám příliš takových, co by tohle fascinující místo vůbec navštívili, připravil jsem pro vás vánoční tip, kam se vypravit.
František Kalenda
Středověké perličky: Konec pohanské Litvy
O Litvě toho většina z nás moc neví. Třeba to, že přestože je země dnes silně katolická, byla posledním státem v Evropě, který přijal křesťanství. Tohle je příběh, jak Litva přijala křesťanství.
František Kalenda
Středověké perličky: Svaté grály
Ne jeden, ale hned několik etiopských klášterů tvrdí, že uchovává archu úmluvy. Stejně tak je v Evropě dodnes pár míst, kde má být uložen svatý grál; legendární kalich nebo miska, v němž byla prý zachycena Kristova krev po probodnutí jeho boku. Objekt, jenž se vydali hledat rytíři Kulatého stolu v artušovských legendách.
František Kalenda
Polsko, jak ho (možná) neznáte
Polsko je pro mnoho Čechů v lepším případě zemí špatných potravin, v horším případě zemí otravných alkoholiků a pámbíčkářů. V Polsku jsem byl mnohokrát a poznal jsem ho i z jiných, lepších stran. Takže proč mám Polsko rád já? Tady jsou důvody:
František Kalenda
Středověké perličky: Bleší kožešinky
Dnešní perlička pochází z konce 15. století a navazuje na populární zmínku o bleších pastičkách, kterou jsem před pár dny uveřejnil na facebooku. Jednalo se o krásně zdobené slonovinové krabičky, v nichž se skrýval hadřík napuštěný parfémem nebo třeba potřený medem, aby nalákal blechu dovnitř. Taková blecha napuštěná milencovou krví se mohla využívat třeba i k magickým účelům.
František Kalenda
Středověké perličky: Židé a rituální vražda
Dnešní „Středověké perličky“ se budou zabývat dávným obviněním Židů z rituálních vražd. Při pročítání Peterboroughské kroniky jsem totiž narazil na nejstarší známý příklad tohoto aktu v případě Williama z Norwiche, který je zde datován k roku 1137 (jiné zdroje uvádí 1144).
František Kalenda
Templářské blábolení
Je výročí vydání papežské buly Pastoralis Praeeminentiae, kde Klement V. pod vlivem francouzského krále Filipa zvaného Sličný nařídil v roce 1307 zatčení templářů a zabavení jejich majetku. A mně nezbývá než se krátce vyjádřit k současnému módnímu trendu, který se templáři zaštítil.
František Kalenda
Středověké perličky: Smrt granadského prince
"Středověké perličky" jsou krátké příběhy nebo události, které mě zaujaly při studiu kronik, a o něž se s vámi podělím každou neděli večer. Dnešní pochází z konce 15. století, z období nedlouho před pádem posledního muslimského státu v Evropě, Granady. Týká se osudu jednoho z nejmladších potomků nechvalně známého emíra, křesťany nazývaného Muley Hacén, jehož se vlastní otec rozhodl nechat usmrtit. Jak jinak než na popud ženy, své zrádné křesťanské otrokyně. S pláčem podepsal emír rozsudek smrti svého syna, zatímco kat už byl vyslán pro jeho hlavu. Když dorazil, rozrušený princ se zeptal mizwára (emírova popravčího) nechápavě: „Cože? Můj otec vás posílá, abyste mě podřezal?“ Mizwár, podle starého zvyku černoch z Guineje, přisvědčil. Pak už kronikář pokračuje stroze: Mizwár (...) téměř vyrve prince z matčiných rukou, položí ho na podlahu na koberec a uřízne mu hlavu.Nemusíme se divit, když se o tatínkovi již za života říkávalo, že se řídí podle pravidla: žádný mrtvý ještě nikomu neuškodil. Ani život prince v civilizované Granadě a navíc dítěte nebyl ve středověku úplně v bezpečí; zvlášť, pokud byl otcem vyhlášený podřezávač.
František Kalenda
Pozvánka na křest knihy
Vážené kolegyně, kolegové a přátelé blogeři, dovoluji si vás pozvat na křest mé historické detektivky ORDÁL, kterou právě vydalo nakladatelství VYŠEHRAD. Budete-li mít čas a chuť, přijďte v úterý 16. října 2012 v 17:00 do knihkupectví Ostrov, Ostrovní 17, Praha 1. Proč? Nejen o dějinách Transylvánie promluví historik Martin C. Putna, autor doslovu ke knize. Písničkami křest doprovodí Petr Linhart (též frontman kapely Majerovy brzdové tabulky). Já se přičiním zážitky z putování po současném Sedmihradsku a samozřejmě podepíšu komukoliv cokoliv (s výjimkou dlužních úpisů). Pokud si ovšem na místě Ordál rovnou koupíte, neprohloupíte - přidám vám k němu výtisk svého prvního románu Despota (štůsek této vzácné prvotiny jsem schovával právě pro takovou příležitost). Moc se na všechny těším, doufám, že se nějak vejdeme. Poslední douška - pohádka na pokračování pro zlobivé děti Kocour, pes a sirotek se dočkala se dvacáté závěrečné kapitoly a já musím dopsat už jen Epilog. Podle ohlasů se snad dětem líbí a VYŠEHRAD ji také vydá knižně. Takže zas budu mít čas na fejetony.
František Kalenda
Tip psa a Kocoura na sobotu – Festival „Otevřená zahrada“
Libčice u Prahy tvoří společně s Úněticemi a Roztokami kulturní trojúhelník severního okraje Prahy. Tuto sobotu 19. května odpoledne si zde můžete osvěžit ducha rozmanitou hudbou a tělo tekutými i pevnými mlsy. Doprava snadná z Masarykova nádraží každou hodinu (odjezdy vlaku vždy ve 40. minutě), otevřená zahrada hned vedle libčického nádraží. Plakátek zde.
